Co se Vám vybaví, když se řekne postupová sezona 1978/1979?

Pavel Bureš: Co jsem zjistil, tak nás tenkrát v mužstvu bylo poměrně málo, asi osmnáct. V té době se hrálo na tři pětky. Vím, že tenkrát přišli mladí kluci a byl tam docela věkový rozdíl, ale mladí kluci do týmu zapadli.

Jan Linhart: Upřímně řečeno, moc nevzpomínám, protože si toho moc nepamatuji. Ale byla to dobrá sezona. Hlavně po sezoně to bylo výborný, protože jsme jeli do Tater a tam to bylo hodně dobrý. Jinak si myslím, že sezona tehdy byla taková standartní, akorát, že se podařilo postoupit, takže to bylo dobré.

Petr Petrov: Byla to nejkrásnější léta, jelikož nám bylo 18 let. Mně, Karlovi Plačkovi, Mírovi Špírkovi a Pavlovi Mezkovi. Měli jsme vše před sebou, byli jsme tam jako bažanti a hrozně jsme si to užívali.

Jaké byly tenkrát oslavy postupu?

Pavel Bureš: Já myslím, že žádný. Tehdy se slavil každý zápas (se smíchem).

Jan Linhart: Tenkrát jsme dostali za odměnu Tatry. My tehdy měli dvě akce. První akce byla, že na ministerstvu sportu dělal nějaký Kratochvíl, což byl Sokolovák a ten nám sehnal v Rumunsku sparingpartnerství s jejich národním týmem. Pak jsme přijeli z Rumunska a nějakých 6-7 dní jsme strávili v Tatrách. Někdo, kdo tam jel, tak tam strávil i 10 dní.

Jak se Vám toto setkání po 40 letech líbí?

Pavel Bureš: Je to hezká vzpomínka. Takové oživení, které člověk ani nečekal. Po letech si člověk ani neuvědomí co dokázal.

Jan Linhart: Akce je to výborná. Myslím, že se to hodně podařilo. Je to něco mimořádného a v Sokolově to nikdy nebylo. Ale možná se nevzpomnělo na to nejhlavnější. Ten prvotní úspěch bylo, že když se tady celá léta hrál krajský přebor, tak generace před námi kolem roku 1969 dokázala postoupit do druhé ligy. Takže ten první úspěch udělala ta generace před námi. To už tady byl Pavel Bureš, Jarda Škorpík, který tady byl na vojně, ale pak tu zůstal a hrál tu ještě další roky. Takže to byl ten prvotní úspěch. My jsme byli vlastně až druzí.

Petr Petrov: Je to úplně fantastické. Vůbec jsem nečekal, že se v takové sestavě sejdeme, a hlavně při takové zábavě. Ten, kdo to vymyslel, tak klobouk dolů…