Ladislav Zikmund: Jsem rád, že jsem mohl přijet

HC Baník Sokolov pravidelně pořádá akce pro mládež. Již ve čtvrtek nás čeká druhý díl Life Skills, tentokrát s Romanem Stašou na téma „Jak přistupovat k hokeji“. O reprezentační přestávce se ke slovu znovu přihlásí projekt Patronů. Předminulý týden pak den s mládeží strávil Ladislav Zikmund, odchovanec klubu, hrající v extraligovém Kladnu.

Láďo, zpátky na sokolovském zimním stadionu. Jaké z toho máš pocity?

Já jsem především rád, že jsem mohl přijet. Je to pro mě pocta po klukách, co zde s mládeží trénovali přede mnou. Pan Mlejnek mě oslovil a mě se tento nápad líbil.

Vzpomeneš si ještě na své začátky v Sokolově?

Na úplné začátky si moc nepamatuji, to mi byly 3-4 roky. Pak si pamatuji zdejší trenéry, ale odcházel jsem poměrně brzo do Varů.

Z Karlových Varů jsi v juniorském věku zamířil do USA. Co Ti tento rok v zámoří dal?

Pro mě bylo nejdůležitější, že jsem se naučil jazyk a poznal novou zem.

Po angažmá na Slovensku jsi se vrátil do karlovarské juniorky, ale nastupoval jsi také za Baník ve druhé lize. Tak jaké bylo toto období?

Byly to takové první starty mezi chlapama. Myslím si, že pro mladé hráče je toto nejdůležitější, aby se chytili v seniorské soutěži.

Přes první ligu ses s Kladnem dostal do extraligy. Zde se řadíš mezi opory týmu, nastupuješ s Jaromírem Jágrem…

Určitě musím být spokojený…

Tradiční otázka. Jaký Jarda Jágr je jako spoluhráč?

Kdo by s ním nechtěl hrát. Na tuto otázku se mě ptá každý a odpovídám pořád stejně. Je to prostě s ním dobrý. Kdo by řekl, že s ním jednou budu hrát.

V loňské sezoně jste s Kladnem absolvovali postupovou jízdu. Ale stačil jsi sledovat i cestu Baníku do první ligy?

Sledoval jsem až sérii o postup. Ale letos výsledky sleduji pravidelně.

Absolvoval jsi tréninky s mládeží Baníku. Co bys svým nástupcům poradil?

Hlavně ať makají a vydrží u toho, i když jim to zrovna nejde.