Neformálně s generálním manažerem
Po týdnu opět pravidelná rubrika s naším generálním manažerem Davidem Soukupem. Tentokrát na téma fungování klubu a spolupráce s extraligovými kluby
Tak zase po týdnu. Žádná úplně aktuální a nová témata nejsou, tak to dnes vezmu trochu odjinud. Zkusím krátce ke spolupráci s extraligovými kluby. Na úvod k financím. Snažíme se být maximálně efektivní na nákladové stránce, tedy tam kde to jde. Například náklady na management jsou ve srovnání s jinými kluby na absolutním minimu. Celý výkonný výbor pracuje bez nároku na jakoukoli odměnu, prezident klubu stejně tak, generální manažer stejně, finanční řízení funguje stejně. Na druhou stranu, tam kde ty náklady podporují kvalitu, resp. tam kde by úspory znamenaly pokles kvality, tak do těchto oblastí se nám nechce vstupovat. Pak jsou tu dále fixní náklady na materiál, dopravu, ledy apod. a tam je to v podstatě dané, mají to všechny kluby podobně a není moc na čem ušetřit. K tomu je potřeba nějaká šíře a kvalita kádru. Neustále se snažíme zajistit finanční zdroje k pokrytí všech těchto nákladů. Každoročně se nám daří příjmy do rozpočtu v první lize i mírně navyšovat. Nicméně to má i také nějaký limit.
Ve srovnání s dalšími kluby máme zejména deficit partnerů z regionu. To je dáno zejména ekonomickou silou a situací. To nezměníme a z tohoto důvodu budeme vždy klubem s relativně nižším rozpočtem. S tím si musíme umět poradit. Byť věříme v to, že postupem času budeme schopni oslovit další partnery v regionu, budeme mít delší úspěšnou historii, vytvoříme nové vztahy, vazby a finanční možnosti klubu tak aspoň o něco zlepšíme.
A přes to všechno výše uvedené se nyní dostáváme ke spolupráci s dalšími kluby. My z rozpočtu pokryjeme veškeré náklady na fungování klubu v optimální kvalitě, avšak s výjimkou nákladů na odměny hráčů. Zde obecně nějaký limit existuje a vždy existovat bude. Jedinou alternativou je užší kádr nebo nižší kvalita, což ale oboje není cesta k dlouhodobé stabilizaci klubu na úrovni, kde jej chceme mít. A proto je ta spolupráce nutná. Podotýkám, že nepodkročitelnou podmínkou je zachování právní a finanční nezávislosti klubu.
Spolupráce logicky musí být výhodná pro obě strany, jinak nemá šanci na dlouhodobé fungování. My máme nastavený prostor pro spolupráci primárně s dvěma kluby. A to HC Energie Karlovy Vary a HC Sparta Praha. Ani s jedním z těchto klubů nemáme uzavřenou generální právní dohodu o podobě spolupráce. Je to vždy o snaze nalézt oboustranně výhodnou formu spolupráce pro danou sezonu. Pak se vždy dále řeší konkrétní situace a podmínky pro působení jednotlivých hráčů v Baníku. Ty formy jsou pak hodně individuální a různé. Tím, že není ani s jedním klubem dohodnuta jakákoli obecná smlouva, tak ani jeden partner není zásadně vázán dlouhodobostí, obecnými povinnostmi nebo například exkluzivitou. Tím vzniká prostor pro určitou variabilitu, spolupráci s dalšími kluby apod. Daní za tento stav jsou pak častější změny, složitější predikce vývoje. To je nějaký obecný rámec, kde se pohybujeme.
V konkrétnější podobě je to o tom, že my jsme vždy na sezonu schopni podepsat 14-16 hráčů a zbytek prostoru se snažíme zaplnit dohodou s dalšími kluby. Jako optimální vidíme pro nás okolo 25 hráčů do sezony. Proto je pro fungování klubu důležité mít spolupráci nastavenou na vícero klubů. Ono to celé pak vystihuje také jeden z cílů našeho snažení a tím je vytvořit podmínky pro adaptaci mladých hráčů v profesionálním hokeji a zajištění podmínek pro jejich další rozvoj. Jak jsem již řekl a znovu to budu akcentovat, musí se najít výhodná a stabilní forma spolupráce pro obě strany. Takže ta čísla jsou více méně daná a obecný model také.
Co bychom do budoucna rádi posunuli do lepšího stavu, tak to je prvek určité větší stability kádru, méně změn a případně lepší predikce vývoje. Předně je to o tom, jak se nám podaří nasmlouvat naše kmenové hráče. Zde může hrát roli i možné navýšení rozpočtu v dalších letech. Jestli si budeme moci třeba dovolit o jednoho či dva hráče navíc.
Určitě chceme vytvořit stabilní jádro týmu, a to, pokud možno zejména s hráči se vztahem ke klubu a se vztahem k regionu. To řešíme a preferujeme i nyní, při jednáních o podobě kádru na další sezonu či sezony. V dalším kroku je to o naší pozici a schopnostech dojednat s partnerskými kluby co možná nejlepší hráče a co možná nejstabilnější podmínky pro jejich působení v Baníku. Zde to paradoxně funguje občas ale tak, že čím kvalitnější hráč, tím menší je jeho stabilita. Ale to už je zase detail manažerské práce a těch konkrétních jednání, aby to bylo vybalancované co nejlépe a klub ze spolupráce vytěžil co nejvíce.
Tak se omlouvám za možná trošku složitější a nudnější téma. Za týden zase…
