Ozvěny z Engadinu: Martin Michajlov
Baníkovci v minulém týdnu absolvovali soustředění na Božím Daru v Apartmánech Engadin. Během tohoto soustředění vzniklo několik rozhovorů, které budeme postupně zveřejňovat. Jako prvního jsme vyzpovídali novice v týmu, brankáře Martina Michajlova.
Dvoufázové tréninky, a ještě ranní výběh, to byl program soustředění na Božím Daru. „Docela si to užíváme. Máme tady ale dobrou partu,“ říká úvodem dnes již sokolovský brankář, který na západ Čech přišel ze Slavie Praha. Martin jako jeden z mála je v týmu úplně nový, přesto po několika týdnech to již není znát. „Myslím, že jsem se tady s klukama sžil dobře, všichni mě přivítali, takže pro mě jako nového hráče v týmu je to super, že mě takto přijali. Cítím se velmi dobře a užívám si s nimi soustředění, i když je to samozřejmě fyzicky náročné. Potřebujeme do sebe dostat nějakou tu fyzičku a sílu, abychom byli připraveni na sezonu. Je to tu hezké, ale zároveň těžké. Každopádně ale je to lepší než být každý den třeba na zimáku, je to pro nás zpestření,“ pokračuje osmadvacetiletý gólman.
Stejně jako ostatní si i Martin Michajlov pochvaloval prostředí Božího Daru a podmínky v Apartmánech Engadin, kde hráči našli skutečně skvělé podmínky. „Je tu krásné prostředí, jsme na horách, počasí nám vyšlo. I když občas zapršelo, tak převážně svítilo sluníčko, vzduch je tu čistý, takže v tomto je to příjemný. Má to tedy pro nás jak hodnotu tréninku, tak vyžití s týmem mimo náš normální život, kdy chodíme z tréninků domů a teď jsme tady spolu. Seznamujeme se, především já, když jsem tady nový,“ popisuje výhody soustředění odchovanec litoměřického hokeje.
Kdo by čekal, že gólmani budou mít na horách nějaké úlevy, ten by se mýlil. Všechny tréninky absolvovali brankáři s týmem. A co víc, na jejich nasazení nebyla odlišnost postů nijak znát. „Všechno jedeme s hráči. Jsme takhle domluveni. Já teď měl poslední dobou pár dní problémy s tříslem, takže jsem si dělal svoje věci sám mimo trénink s hráči. A první tři týdny jsme s Davidem Fečem chodili odpoledne ještě na gólmanské tréninky v úterý a čtvrtek. Teď jsem z toho ale malinko vypadl, abych se dostal zpátky do formy s tím tříslem, tak jsem měl týden a půl volno, abych byl fit sem. Teď do toho zase najedeme. Je toho tady dost, jedeme vše s hráči a v příštím týdnu, kdy se vracíme zpátky na sportoviště v Sokolově a do posilovny ve Varech, tak zase najedeme na původní program. Budeme se věnovat i gólmanským věcem a postřehu,“ líčí Martin Michajlov.
Ačkoliv se to již zdá jako klišé, každý, kdo Baníkem prošel, tak musí potvrdit, parta je v Sokolově prostě skvělá. „Z mé strany, z pohledu nového hráče, je to super. Rohy si nás bere pod křídla, snaží se vytvořit dobrý kolektiv a náladu v týmu. S náladou pak přichází chuť a ze sebe pak vydáváme víc, než kdybychom na sebe jen koukali. Rozhodně je to lepší, když jsou kluci fajn jako tady,“ potvrzuje novic v sokolovském týmu.
Přesto několik hráčů zná sokolovský gólman z předchozích angažmá. „Honzu Nováka ze Slavie, znal jsem i Martina Weinholda, když měl na Slavii střídavé starty. S Fandou Klejnou jsem se potkával v Litoměřicích, když jsem tam působil a on tam chvíli jezdil. Pár kluků určitě znám, ale spoustu jsem znal z pohledu protihráče, tak jsem zhruba i věděl, jací asi jsou. Začlenění nebo poznání bylo pro mě docela snadný, protože se známe. Chance ligu hrajeme proti sobě nějakou dobu a dost toho vypoví zápasy proti sobě, takže jsem věděl, do čeho jdu,“ říká Martin Michajlov, jenže se už těší, až konečně v Sokolově vyjede na ledovou plochu. „Těším se moc. Led je něco jiného. To léto je takové nutné zlo, ale postupem času to vnímám taky jinak. Když jsem byl mladší, tak to opravdu bylo to zlo, kdy se mi do toho vůbec nechtělo. Ale vím, že bez toho by sezona neprobíhala tak, jak si představujeme my nebo trenéři. Teď už to vnímám lépe a hltám to do sebe. Namotivuji se do tréninku a o to víc se pak těším na led. Pro mě je pak led to nejvíc, co může být,“ zakončuje rozhovor Martin Michajlov.
