Rozhovor s trenérem mládeže: Pavel Hubáček
Před novou sezonou došlo u mládeže Baníku k několika změnám. Jednou z nich je příchod trenéra Pavla Hubáčka, který naposledy působil u mládeže v Chebu.
Jaká byla Tvoje hokejová kariéra?
Krátká a hlavně mládežnická. Po začátcích v německém Selbu a Chebu jsem prošel celou mládeží v Karlových Varech a také si zahrál hodně zápasů zde za Baník v juniorském věku. Po menších zraněních jsem se již viděl trochu někde jinde než u profesionálního hokeje. Lákala mě trenéřina.
Kdo z trenérů Tě nejvíce ovlivnil, na koho nejraději vzpomínáš?
Když tak přemýšlím, tak se snažím vzít z každého trenéra i učitele to nejlepší, co mě zaujalo a co mě inspirovalo jak v hokeji, tak v životě. Vzpomínám na prvního trenéra "Edieho" v Selbu, pana Nováka, Škardu, Čejku a co se týče přípravy a profesionality, tak určitě na trenéra Eismanna.
Kdy jsi začal s trénováním a proč ses pro trenéřinu rozhodl?
První "C" licenci jsem si dělal už ve starším dorostu, když jsem cítil, že tento směr by mě bavil. Bez přestávky vlastně trénuji od 19 let. Díky každodenní práci s dětmi ve sportovním prostředí i práci v dětském domově věřím, že už v mladším věku jsem přišel na to, co mě naplňuje.
Jaká je Tvá trenérská kariéra?
Zatím rozmanitá. Od hokeje jsem se přesunul k florbalu a při návratu do rodné Aše jsem zase zabrousil díky otci do fotbalového prostředí. Vzdělával jsem se, postupně dělal trenérské licence, což mi určitě pomohlo, i když to bylo jiné prostředí než to hokejové. Po covidové pauze, kdy jsme trénovali pouze na dálku, mě srdce volalo zpět k hokeji. Vrátil jsem se minulý rok do Chebu k podobné věkové kategorii a cítím, že jsem opět "doma" u svého sportu.
Proč ses rozhodl k přechodu do Baníku?
Oslovila mě zajímavá nabídka a návrat do starého známého prostředí. Potěšilo mě vstřícné jednání. Dík patří také Kubovi Truhlářovi.
Co očekáváš od trénování 3. a 4. třídy a jaké jsou Tvoje cíle?
Věkovou kategorii a její specifika znám. Očekávám při kvalitní a koncepční práci velké zlepšení dětí. Cíle jsou tedy jasné a společné - neustále se zlepšovat a posouvat správným směrem.
Na co se chceš především zaměřit?
Děti v tomto období máme ve zlatém věku motoriky a tímto směrem se také chceme vydat. Co nejširší pohybový, obratnostní a bruslařský základ, na kterém budou děti dále stavět. Zvýšený počet tréninků na suchu, kde budeme podporovat radost a chuť k pestrým pohybovým aktivitám. Na ledě se zaměříme zejména na bruslařské dovednosti.
Co Tě na trénování nejvíc baví?
Každodenní práce s dětmi mě baví a naplňuje. Možnost jak výchovně, tak sportovně děti posouvat a ovlivňovat správným směrem je radostná disciplína.
Kdybys měl dítě přesvědčit, aby šlo hrát hokej, tak na co bys ho lákal?
Místo přesvědčování bych každému dítěti rád ukázal krásu hokeje, radost ze hry, radost z tréninků, zápal a chuť. Tyto věci musí převážit jiná lákadla pro dnešní děti, aby k nám rády chodily.
V Baníku jsi dříve působil jako hráč, tak jak se organizace změnila během té doby?
Myslím, že je znát ve všech směrech tendenci dělat věci hezčí, lepší, profesionálnější a jsem rád, že toho mohu být nyní opět součástí.
