Nový trenér juniorky Aleš Drozda: Cíl zůstává stejný
Ve třiadvaceti letech bude patřit k nejmladším trenérům vůbec. Aleš Drozda však již má i značné zkušenosti, ať už jako trenér dorostu, tak právě juniorů. Sám jako hráč do Ligy juniorů postoupil, nyní má ten samý cíl se sokolovskou juniorkou, kde nahradil Petra Holejšovského. Po boku Miroslava Diblíka perspektivní trenér vede nyní letní přípravu kategorie U20.
Aleši, vítejte v Sokolově. Prozraďte nám, jak jste se dostal k angažmá u nás na západě Čech?
Dobrý den, děkuji za přivítání. Celé to začalo na přelomu roku, kdy jsem věděl, že v klubu, ve kterém jsem dosud působil, už dál pokračovat nebudu. Zvažoval jsem, jakým směrem se vydám – nejen hokejově, ale i v osobním v životě. V tu chvíli se ozval Péťa Holejšovský s nabídkou působení v Baníku. Představil mi, jakým způsobem se v klubu pracuje, jaká je vize, a mě to zaujalo. Následně jsme se poměrně rychle domluvili.
Odkud pocházíte a jaká byla Vaše hráčská kariéra?
Vyrůstal jsem v Kralupech nad Vltavou, kde jsem prošel celou mládeží – od přípravky, přes žáky až po juniory. V juniorské kategorii se nám podařilo postoupit do Ligy juniorů, kterou jsme pak dvě sezóny úspěšně hráli. Už během mládežnické kariéry jsem se ale naplno věnoval také trénování. Bylo velmi náročné skloubit trénování, hraní, a ještě k tomu studium, a tak jsem si po konci v juniorce vyhodnotil, že největší smysl pro mě dává věnovat se naplno právě trenérské práci, která mě nesmírně bavila a naplňovala, a s aktivním hraním skončit.
Kdy jste se rozhodnul pro trénování a kde jste jako trenér působil?
S trénováním jsem začal zhruba v sedmnácti letech, právě v Kralupech. Nejprve jsem tam nepravidelně pomáhal s tréninkem nejmenších dětí a žáků a postupně mě trénování chytlo. Hned v osmnácti jsem si udělal trenérskou licenci a začal jsem se trénování věnovat naplno. Postupně jsem sbíral zkušenosti, dál se vzdělával a posunul se z asistentských rolí u dorostu a juniorů do pozice hlavního trenéra. Poslední sezóny jsem tak v Kralupech vedl dva roky dorost a poté juniory, k tomu jsem zároveň od úplných začátků trénoval ročník 2016.
Jak byste se jako trenér definoval, jakým jste typem trenéra?
Asi bych se charakterizoval jako racionální typ trenéra. Snažím se ke všemu přistupovat s rozumem a dělat věci tak, aby měly konkrétní smysl a účel. Ačkoliv na první pohled působím spíše klidnějším dojmem, i ve mě dokážou bouchnout saze. Emoce ke sportu zkrátka patří a často je potřeba je projevit, ale pokud to alespoň trochu jde, snažím se zachovávat rozvahu a jednat s chladnou hlavou.
Jaké jsou Vaše úvodní dojmy z angažmá v Sokolově?
Moje první dojmy jsou určitě pozitivní. Zázemí klubu je na skvělé úrovni – máme veškeré podmínky, které ke kvalitní práci potřebujeme. Také samotné město a okolí mě mile překvapilo, zatím se tu cítím opravdu dobře.
Co Vaši trenérští kolegové, jak Vás přijali, poznal jste je již?
Většinu kolegů jsem potkával už v prvních dnech přípravy, takže jsme se postupně seznamovali. Minulý týden jsme navíc po semináři Mariana Jelínka měli s ostatními trenéry příjemné posezení, kde jsem poznal i zbytek trenérů. Atmosféra byla skvělá a musím říct, že jsem z toho měl velmi dobrý pocit.
Jste novým hlavním trenérem kategorie U20 v Regionální lize. Co od této soutěže očekáváte?
Soutěž znám velmi dobře ze svého předchozího působení. Regionální liga je poměrně specifická – najdeme v ní širokou škálu týmů z hlediska úrovně a kvality, takže se během sezóny střídají méně a více náročná utkání. Navíc do vyšší soutěže postupuje z celé republiky pouze jeden tým, což není jednoduchý postupový klíč. V základní části může být někdy složité udržet koncentraci a správné nastavení proti slabším soupeřům, ale v dalších fázích sezóny, kdy se potkávají ti nejlepší, už není prostor pro to si někde ulevit. Musíme proto ke všem utkáním už od začátku sezóny přistupovat zodpovědně, postoupit do nadstavbové části a tam být stoprocentně připravení zúročit veškerou práci. Nebude prostor k lehkovážnosti, protože ta se nám jinak nepříjemně vrátí v důležitých momentech. Konzistentnost od začátku sezóny bude klíčová – tu vnímám jako zásadní faktor pro úspěch v této soutěži.
V soutěži zřejmě budete nejmladším hlavním trenérem. Možná to pro Vás je obligátní otázka, ale jak náročné je připravovat jen o něco mladší hokejisty? Nezneužívají toho?
Pro mě to náročné není. To, že mám k hráčům věkově poměrně blízko naopak vnímám jako výhodu. Myslím, že si o to více navzájem rozumíme. Nemyslím si, že by toho hráči zneužívali, a pokud bych takový náznak vnímal, nastavíme si okamžitě jasné hranice. Věk trenéra podle mě není rozhodující – důležité je, aby trenér byl pro hráče přínosem a aby všichni táhli za jeden provaz. A přesně o to se snažím.
Tým zatím vedete v letní přípravě. Jaký z něj máte pocit?
Zatím jsou mé pocity z týmu vesměs pozitivní. Je vidět, že kluci mají dobrý základ a byli dobře vedeni v minulých sezónách. Je na čem stavět.
Co kluky v letní přípravě ještě čeká, na co se zaměříte?
Nyní máme za sebou polovinu přípravného období a čekají nás další čtyři týdny. V následujících týdnech postupně přejdeme od objemových tréninků k vyšší intenzitě, jak tomu obvykle v přípravném období bývá. Nejvíce musíme zapracovat obecně na výbušnosti, tam vidím asi největší rezervy, což ostatně potvrdily i výsledky vstupních testů, které jsme absolvovali v úvodu přípravy. Ke konci června nás čeká krátké víkendové soustředění, na které se hodně těším.
Jaká bude poté příprava na ledě a přípravné zápasy?
Předzávodní období začneme koncem července, to je poměrně dlouhou dobu před začátkem soutěže. Na ledě budeme postupně pracovat na dovednostech, herních situacích i organizaci hry. Čeká nás velmi dobře obsazený domácí turnaj a k tomu bychom chtěli odehrát ještě alespoň šest kvalitních přípravných utkání.
Jakým stylem se skládá kádr juniorky pro novou sezonu? Dojde ještě ke změnám?
Do přípravy jsme vstoupili s 24 hráči. Měli by se k nám postupně připojit další hráči z Karlových Varů, takže ke změnám dojde určitě.
I nadále bude kategorie U20 rezervou varské juniorky. Spolupráce je tedy zřejmá. Přichází v úvahu i spolupráce s jinými týmy?
Z pohledu posílení týmu je pro nás spolupráce s Karlovými Vary klíčová a velmi pravděpodobně nebudeme hledat hráče jinde – těžko bychom totiž získali lepší hráče, než jsou právě ti, kteří přicházejí z varské juniorky. Spolupráce s jinými týmy připadá v úvahu spíše v opačném směru, protože ne všichni hráči u nás dostanou dostatečné herní vytížení. V takovém případě bude dávat smysl hledat pro ně prostor jinde.
V minulé sezoně patřil kádr juniorů k nejmladším v soutěži, bude tomu tak i letos? Bude možnost využívat „overage“ hráče?
Tým bude oproti loňské sezóně asi o trochu starší, ale pořád bych řekl, že bude hodně mladý. Možnost využít tři overage hráče samozřejmě soutěž nabízí, ale momentálně s námi žádný takový hráč plnohodnotně netrénuje. Mít overage hráče je ale značná výhoda, kterou bychom také rádi využili. Uvidíme, jak se situace dále vyvine.
V minulé sezoně Baníku utekl postup v závěrečné baráži, bude i letos cílem zabojovat o postup do vyšší soutěže?
Určitě. Ten cíl je stejný.
Jakým hokejem se chcete prezentovat?
Nerad bych používal otřepané klišé o moderním a aktivním hokeji – to by v juniorské kategorii měla být samozřejmost. Osobně ale kladu velký důraz na obranu, takže v ní bychom chtěli být nepříjemní, silní a organizovaní.
Co byste závěrem vzkázal svým svěřencům, případně všem, kteří se o juniorku zajímají?
Kluci určitě budou rádi, když se najde co nejvíce příznivců a fanoušků, kteří jim budou po celou sezónu fandit a podporovat je, ať už přímo na stadionu, nebo jakkoliv jinak.
Děkuji za rozhovor
Také děkuji
