David Fečo: Základem je dobrá pracovní nálada
V mládeži nastupoval v jednom týmu například s Vojtěchem Tomečkem, Štěpánem Csamangem, ale i s Martinem Osmíkem. Zachytal si ruskou juniorskou MHL, trénoval s A-týmem Energie a s Baníkem byl u postupu do první ligy jako aktivní brankář. Tehdejší Chance ligu si zachytal v sezoně 2019/2020, ale tento ročník byl jeho posledním v roli brankáře. Od sezony 2020/2021 je pak nedílnou součástí realizačního A-týmu Baníku, nejprve jako kustod, o sezonu později už jako trenér brankářů, videotrenér i vedoucí týmu. Od příchodu Davida Feča do Sokolova je tomu letos 10 let, jako trenér brankářů začne svou pátou sezonu. Za tuto dobu v Sokolově spolupracoval s brankáři, kteří nyní patří v Maxa lize mezi špičku, ale krátce i se Šimonem Zajíčkem, který nedávno podepsal smlouvu s Boston Bruins…
Davide, máme za sebou úvodní dny předzávodního období. V jakém složení se nyní brankáři u A-týmu připravují?
Momentálně v předzávodním období je naše stálá dvojice Vladislav Habal a Marek Stuchlík a jako třetí brankář se do týmu zapojil Dominik Král, který už v klubu působil. Dále se s týmem do tréninku zapojuje i Josef Schmid a Matěj Bíma, oba jsou odchovanci klubu, kterým chceme pomoci v přípravě na vysokoškolský hokej. První týden s námi ale trénoval i Jan Bednář, který se chystá na angažmá ve Finsku a jsme moc rádi, že s námi trénoval a přinesl nám kvalitu do tréninku.
Důležitá je pro gólmany i jejich pohoda. Tak jaký je vztah mezi Vláďou Habalem a Markem Stuchlíkem, kteří mají přeci jen mezi sebou věkový rozdíl? Jak mezi sebou spolupracují?
Pro pohodu v našem brankářském kruhu je důležité, aby spolu vycházeli dobře, oba se navzájem motivují a fandí si. I přes věkový rozdíl mají kluci spolu velmi dobrý vztah.
Jak byste popsal oba zmíněné brankáře svým pohledem, jakým typem gólmanů jsou?
Oba jsou rozdílní brankáři a práce s nimi je odlišná. Vláďa je starší, v seniorském hokeji má odchytáno spoustu zápasů, je to zkušený brankář. Jeho chytání je postavené především na dobrém čtení hry a poziční hře. Ze své kariéry má zažité návyky, kterým věří. Marek je mladý brankář, který za mě má do budoucna potencionál se posunout do extraligy, bohužel ho v posledních dvou sezónách zbrzdilo zranění. Věřím, že v nadcházející sezóně bude zdráv a jeho zkušenosti se seniorským hokejem budou zas o něco bohatší. Je to pracovitý brankář, který se chce neustále posouvat vpřed, v chytání je na tom bruslařsky/pohybově a technicky na velmi dobré úrovni, a když získá více zápasových zkušeností, tak mu to v jeho kariéře pomůže.
U A-týmu jste u brankářů několikátým rokem, tak co všechno obnáší Vaše práce?
Pro mě je velmi důležité, aby naše brankařská parta spolu dobře vycházela a byla v této partě dobrá pracovní nálada, a to se snažím mít nastavené od začátku přípravy. Je důležité s klukama komunikovat, debatovat. Jsou to především brankařské tréninky, před každým týmovým tréninkem máme brankařský trénink. Většinou připravuji trénink já, ale mám to nastavené i tak, že když jeden z brankářů sám přijde s tím, co by na tréninku chtěl dělat, tak se tomu vůbec nebráním a trénink upravím. Jsou tréninky, ve kterých děláme cvičení na techniku, řešení herních situací, čtení hry, hra hokejkou, bruslení, poziční hra atd... Dále si rozebíráme zápasy na videu a řekneme si například jak různé situace řešit. Je to také příprava na zápas, soupeřovu hru a hráče soupeře, kteří jezdí nájezdy. Pro naše hráče pak dělám přípravu na brankáře soupeře. Během zápasu brankářům říkám své postřehy o hře soupeře, nebezpečné situace, které se tam objevují opakovaně a hráčům postřehy směrem k brankáři soupeře.
Jak jste se vůbec srovnal s přechodem z hráčské kariéry do té trenérské? Svrběly ruce nebo na to ani nebyl čas?
Byl jsem pevně rozhodnutý, že potřebuji změnu a že svou kariéru ukončím, takže přechod nebyl těžký. Musím říct, že mě neláká chytání ve volném čase, sezona je časově náročná, a proto volný čas trávím hlavně s rodinou. Jediná situace, kdy ještě obléknu výstroj je, když nám ráno před tréninkem vypadne brankář, tak vytáhnu ze skladu výstroj a jdu s týmem na led. Kvalitu do tréninku to sice nepřinese, ale občas se aspoň tým pobaví (směje se).
Před časem podepsal smlouvu s Boston Bruins gólman Šimon Zajíček, se kterým jste krátce také spolupracoval a odchytal za Baník několik zápasů. Jaký tento brankář byl a jak se s ním pracovalo?
Šimon v Baníku působil krátce a do týmového programu se zapojoval především v den mistrovského utkání. Když s námi absolvoval i nějaký trénink, tak byla radost ho sledovat, jeho rozsah pohybu a jak nevzdal žádnou situaci až do konce. Koncentrace a pracovitost byla na vysoké úrovni, také spoustu situací chtěl řešit a rozebírat je. Pokaždé když v Karlových Varech hrál Litvínov, tak jsem se snažil na tom zápase být a sledovat ho, stejně tak i když nastupoval v dresu národního týmu, tak jsem ho sledoval v televizi. Velký kus práce se Šimonem odvedl trenér brankářů Zdeněk Orct, který ho vedl na cestě k NHL. Jsem moc rád, že jsem měl tu možnost Šimona poznat, přeji mu pevné zdraví a hodně štěstí v jeho nové hokejové etapě.
Mezi nejlepší gólmany ligy patřili v minulé sezoně Adam Beran, Martin Michajlov či Oldřich Cichoň, tedy všechno Vaši bývalí svěřenci. Jak Vás těšil tento pohled?
Adam se stal vítězem Maxa Ligy to mluví za vše, Martin byl opora Litoměřic a po základní části byl na 3. místě ve statistikách brankářů, Olda se po loňské sezóně dostal do týmu extraligové Olomouce. Mám se všemi dobrý vztah, vždy je rád vidím a prohodíme pár slov. Jsem rád že se jim daří a přeji jim to.
Utkvěl Vám v paměti i nějaký další brankář, se kterým jste spolupracoval?
Ano, v posledních dvou sezónách v Baníku působil Petr Hamalčík. Petr má zkušenosti především v první lize, ale v loňské sezóně při absenci Dominika Frodla dostal šanci se ukázat v zápasech extraligy. Myslím, že svou šanci nepromarnil , zápasy odchytal velmi solidně a ukázalo se, že na extraligový hokej svou kvalitu má. Odvedl v naší organizaci velmi dobrou práci, za to mu moc děkuji a přeji mu ať se mu v Liberci daří.
V minulé sezoně nakouknul do A-týmu i odchovanec, mladík Radek Novák. Jaký je Radek gólman?
V organizaci Baníku chceme na pozici třetího brankáře zapojovat do programu A-týmu mladé brankáře, především odchovance klubu. Na této pozici působil Matyáš Pitoňák, Josef Schmid, který odešel na vysokou školu v Brně a s hokejem pokračuje tam, a také zmíněný Radek Novák, který od letošní sezóny působí v juniorském týmu Energie K. Vary. Radek byl u postupu sokolovského dorostu, další sezóny byl oporou dorosteneckého týmu v lize dorostu. Po odchodu Josefa Schmida jsme Radka zapojili do programu A-týmu, bylo to pro něj těžké, protože to byl skok na mnohem vyšší úroveň. Radek je ale pracovitý a je to bojovník, věřím že kvalita hráčů a zapojení v programu A-týmu ho posunula v jeho rozvoji. Klobouk dolů i před tím, jak zvládl první minuty v seniorském hokeji, když na Vsetíně nastoupil před plným stadionem a musel řešit několik těžkých situací.
Post gólmana je klíčový. Kdo rozhoduje o nasazení gólmana, kdo má konečné slovo a máte nastavený nějaký klíč, dle kterého se gólmani střídají?
V trenérském týmu s hlavním trenérem Tomášem Mariškou a asistentem Petrem Holejšovským máme dobře nastavenou komunikaci a rozdělení práce. Nesu plnou zodpovědnost za brankáře, a proto Tomášovi a Petrovi řeknu plán nasazení brankářů do několika utkání a proč to tak vidím, následně mi řeknou svůj názor. Mám jejich plnou důvěru a zároveň respektuji jejich názor, a proto se převážně shodneme na plánu který jim přednesu nebo ho lehce upravíme. Za mě rozhoduje aktuální forma brankáře, pokud má brankář dobrou formu a je na dobré vlně, tak by měl chytat. Zápasů je hodně, a tak samozřejmě je potřeba zápasy rozdělit mezi oba brankáře, tak aby i ten co je v lepší formě si odpočinul, když je to potřeba. Málokdy řeším nasazení brankářů podle soupeře.
Kromě pozice trenéra brankářů zastáváte v klubu i jiné pozice, ať už je to vedoucí týmu či videotrenér. Jak se daří skloubit tyto činnosti?
Upřímně jsem se s tím ze začátku trošku pral, ale po nějaké době jsem si vše dokázal organizačně a časově lépe nastavit tak, že teď to zvládám mnohem lépe. Jako vedoucí mužstva je důležité mít vše zpracované především správně a neudělat chybu, většinu věcí mám už předpřipravené a většinou si jen upravuji, co je potřeba. Jako videotrenér si většinu videa jako jsou přípravy na soupeře nebo naše odehraná utkání připravuji doma nebo na cestách v autobuse. Během samotného utkání je důležité, aby veškerá technika byla správně připravena a vše běželo, jak má. Pokud člověk chce, tak si vždy najde cestu, jak se to vše dá skloubit. Skvělé je, že v realizačním týmu s Tomášem Mariškou a Petrem Holejšovským si vždy, když je potřeba, navzájem pomůžeme. A to je za mě velmi důležité.
K brankářskému řemeslu se nyní dostává i Váš syn, který začínal bruslit v sokolovské základně a nyní nastupuje za karlovarskou přípravku. Jste rád, že se „potatil“?
Hokej od malička vidí u mě, takže chtěl bruslit a jeho první krůčky na ledě byli právě na Baníku. Po pár měsících mi syn řekl, že už nechce chodit bruslit, tak jsem ho nenutil, a když ve školce začali jezdit jednou v týdnu na bruslení, tak chtěl znovu chodit na hokej. Po nástupu do první třídy jsem syna kvůli škole přesunul na hokej do Karlových Varů, kde si chtěl sám od sebe vyzkoušet brankařskou výstroj a po prvním tréninku jako brankář už chtěl jen chytat. Když bylo MS v hokeji v Praze tak jsme se byli podívat na dva zápasy a od té doby hltal každý další zápas u televize a vzhlížel k Lukáši Dostálovi. Najednou měl svůj vzor a hrál si na něj. Je krásný, že děti mají své sportovní vzory a dělají sport co je baví, já u syna vůbec neřeším, jestli se potatil, ale pro mě je nejdůležitější, že se věnuje tomu, co ho baví a z čeho má radost, i kdyby to byl jiný sport, než je hokej. Na synovo tréninky chodím pokaždé, když je to možné a užívám si hokej v roli rodiče.
Co byste závěrem vzkázal mladým gólmanům?
Hlavně aby měli z hokeje radost. Aby měli svůj brankařský vzor, ke kterému budou vzhlížet. Ať jsou všestranní, zkouší ve volném čase i jiné sporty, ať chodí ven a tam se neorganizovaně hýbou. Ať chodí na procházky, jezdí na kole, inline bruslích. A když mě potkají na Baníku, tak si s nimi o chytání moc rád popovídám (s úsměvem).
