Aleš Drozda: Půjdeme krok po kroku
Trenér juniorky Aleš Drozda má za sebou v Sokolově premiérovou sezonu. V té druhé by rád navázal na své poznatky a bojoval o postup do Ligy juniorů. Postupový klíč je však v letošní sezoně ještě náročnější…
Aleši, pojďme se ještě vrátit k letní přípravě. Jak jste byl spokojen s jejím průběhem, co obnášela?
Z přípravného období jsem měl rozporuplné pocity. Trénovali jsme pětkrát v týdnu bez ledů a zaměřovali jsme se především na silovou přípravu, v posilovně jsme byli defacto každý den. Tento model přípravného období vycházel především z potřeb hráčů – já jsem všechny hráče již dostatečně poznal a mohl jsem posoudit, kde jsou naše slabiny, silné stránky a kde je potřeba zapracovat nejvíce. Spoustu kluků z týmu ale letos maturovalo, a tak jsme se s nimi dohodli na individuálnějším přístupu a programu. Bohužel to z mého pohledu úplně nefungovalo tak, jak by mělo, což je pro nás poučení do budoucna. Hráči, zejména mladšího ročníku 2008, kteří měli dobrou docházku a pracovali systematicky, udělali velmi slušný posun vpřed a příprava pro ně byla stoprocentně přínosná – ostatně se to ukazuje už nyní v přípravných utkáních.
Následovala předzávodní příprava na ledě, jak byste popsal tuto část sezony a na co se nyní zaměřujete?
Vzhledem k tomu, že tým nemá z důvodu celorepublikové reorganizace defacto žádného nového hráče (z dorostu nikdo nepřišel), tak plynule navazujeme na herní koncept, kterým jsme se prezentovali v minulé sezóně. Některé věci je potřeba pilovat více, u nás to je zejména defenzivní hra, a naopak některé aspekty jsme si přenesli z minulé sezóny poměrně dobře. Pracujeme na každotýdenní bázi s videem a na jednotlivých částech hry postupně pracujeme. V utkáních se to pomalu projevuje, za což jsme rádi, nicméně pořád je před námi spousta práce. Na ledě nechybí samozřejmě i kondiční bruslení a mimo led se mimo zaběhlé silové přípravy více věnujeme rychlosti a výbušnosti.
Jakými změnami prošel tým oproti minulé sezoně?
Jak jsem již zmínil, tento rok je specifický vzhledem k reorganizaci kategorií a soutěží. Z dorostu nikdo nepřišel, a někteří kluci naopak odešli. Proto je nás nyní početně méně, než tomu bylo v loňské sezóně. Do toho spousta kluků nastupuje do práce nebo na vysoké školy, takže se s tím hráči postupně sžívají a snažíme se, abychom každou situaci individuálně vyřešili – nicméně není t=o pro nás opravdu snadné.
Je kádr konečný nebo bude ještě posílen o hráče Karlových Varů?
Hráči, kteří za nás v minulé sezóně z Karlových Varů nastupovali, se na jaře kompletně vrátili do jejich přípravy. I v Karlových Varech došlo ke spoustě odchodů a svazová reorganizace se dotkla zkrátka všech, takže je pochopitelné, že posílení, jaké bylo v loňské sezóně, nás letos nečeká. I přesto jsme s realizačním týmem v Karlových Varech v kontaktu a čekáme, zda by nás někdo doplnil. O spolupráci samozřejmě zájem máme, a to nejen v podobě zajištění herního vytížení hráčů. Mě osobně vloni moc potěšilo pozvání Venci Eismanna na jejich tréninky, kdy jsem měl možnost sledovat jejich víceméně každodenní práci v akademii u týmu juniorů. Hodně jsem se zde inspiroval, spoustu věcí se naučil a za tuto možnost a příležitost jsem mu moc vděčný.
Jaké budou ambice týmu, bude Baník znovu usilovat o postup?
Opět se musím vrátit k reorganizaci soutěží, neboť i postupový klíč do Ligy juniorů se mnohonásobně ztížil. Sportovní cestou postoupit snad nikdy nebylo náročnější. Nyní musí tým z regionální ligy projít navíc baráží s ještě jedním celkem z RLJ a dvěma celky z Ligy, kdy z těchto čtyř se nahoru dostane/udrží pouze jeden. To je strašně těžká prostupnost, dostat se vůbec do samotné baráže bude velmi náročné. My se samozřejmě budeme chtít dostat v soutěži co nejdál, základem je postup ze základní skupiny, a následně postup ze skupiny nadstavbové. Dále se zatím nekoukáme, půjdeme krok po kroku. Ačkoliv bude cesta náročná, určitě není nereálná – budeme muset být ale téměř bezchybní.
Jakým stylem hokeje byste se chtěli prezentovat?
Určitě aktivním pojetím hokeje s dobrým a kompaktním napadáním. Budeme chtít být dominantní na kotouči a tvořit hru za účasti všech hráčů na ledě. V defenzivě se budeme snažit trávit co nejméně času, a pokud už se do ní dostaneme, budeme chtít být především důslední.
Kdo by měl být tahouny týmu?
Tak určitě všichni overage hráči ročníku 2006. Mají už v juniorském hokeji a v této soutěži značné zkušenosti, a k tomu drtivá většina i nějakou tu zkušenost z dospělého hokeje. Doufáme, že se přidají i mladší hráči svou dravostí a kreativitou.
Vy jste loni byl v Sokolově prvním rokem, co Vám tato sezona ukázala?
Pro mě osobně to byla první zkušenost mimo domov. Byl to pro mě velký výstup z komfortní zóny, ale zpětně musím říct, že to byla ta nejlepší věc, co jsem mohl udělat. Jsem rád, že jsem se mohl hokejově posunout. Hokej miluji, a za ten rok jsem tu nabral spoustu zkušeností, a to především hokejových, ale také i životních. Poznal jsem tu nové a fajn lidi, za zmínku stojí třeba můj kolega Míra Diblík!
Děkuji za rozhovor
Také děkuji
