Gólmani jsou "jiní", shodují se maskovaní muži Baníku

Oldřich Cichoň, Patrik Hamrla a Jakub Neužil. Trojice brankařů, která si letos zachytala za Sokolov, odpovídá na společné otázky. Jak jsou spokojeni na západě Čech, jestli už vstřelili gól nebo jaké je jejich oblíbené jídlo, to se dočtete na následujících řádcích.

Jak zatím hodnotíš své angažmá v Baníku?

C: Zatím jsem spokojený, je tu výborné zázemí a tréninky jsou super. Máme skvělý tým a jsem rád za každou šanci, kterou dostanu. Mrzí mě, že jsem byl nemocný a přišel o pár zápasů. Zatím jsem se v zápasech cítil skvěle. Až na zápas s Litoměřicemi, kdy jsem pustil pět gólů.

H: Jsem hrozně rád, že tady můžu být. Když dostanu šanci, snažím se jí využít na 100 % a pomoct týmu k výhře.

N: Zatím jsem nastoupil do tří zápasů, ve kterých jsme získali 7 bodů, což je super. Jinak zázemí a atmosféru v kabině můžu hodnotit taky jen pozitivně.

Jaký je tvůj hokejový vzor?

C: Ve světě je hodně výborných brankařů. Konkrétní vzor nemám, ale hodně se koukám na Pekku Rinneho, protože se mi líbí jeho styl.

H: V NHL je to Pekka Rinne a v česku se mi stylově líbí Míra Svoboda z Vítkovic.

N: Teď už asi žádný nemám. Když jsem byl mladší, tak se mi líbilo hned několik brankařů. Od každého jsem se snažil vzít něco. Například Lundqvist, Price nebo Fleury.

Začínal jsi hned jako brankář?

C: Začínal jsem jako útočník na Kobře, kde jsem hrál s mým bráchou, ale už tehdy mě bavilo chytat. Brácha na mě doma střílel tenisákem v obýváku, tak jsem šel za trenérem a zeptal se, jestli bych mohl do branky.

H: To ne, do čtvrté třídy jsem hrál na pozici obránce.

N: První dva roky jsem nastupoval v poli a postupně jsem se posunul z útoku až do branky.

Tvůj největší hokejový úspěch?

C: Můj největší hokejový úspěch, na který rád vzpomínám, je postup s mladším dorostem Kobry Praha do extraligy. Další je druhé místo se sparťanskou juniorkou. Loni se mi povedlo vyhrát statistiky brankařů celé juniorské soutěže. Za velký úspěch pak beru i každý reprezentační start.

H: Každý zápas v dresu národního týmu. Nejvíc si vážím loňské výhry proti Rusku.

N: Doufám, že na ten ještě teprve čekám. Rád vzpomínám na play off proti Kladnu nebo Vsetínu, které jsem odchytal za Prostějov.

Kdybys mohl, které hokejové pravidlo bys změnil?

C: Na pravidlech bych toho moc měnit nechtěl. Jen bych snížil tresty za bitky, protože ty k hokeji prostě patří.

H: Vyhození nebo vystřelení puku do hlediště.

N: Herní asi žádné. Ale asi bych byl proti dalšímu zmenšování naší výstroje.

Tvůj nejoblíbenější film?

C: Líbí se mi komedie a mám víc oblíbených filmů. Například Pelíšky, Project X a Vlk z Wall Street.

H: Fantomas.

N: To je otázka, na kterou nedokážu takhle rychle konkrétně odpovědět. Je jich spousta, rád si zajdu na nějakou novinku do kina nebo se podívám jen tak v klidu doma.

Jaké jídlo máš nejradši?

C: Nejradši mám maso na grilu. Z české kuchyně to je svíčková od mamky nebo babičky.

H: Svíčkovou.

N: Dřív jsem byl strašně vybíravý a střídal pár jídel pořád dokola. To se naštěstí postupně časem mění. Nepohrdnu kvalitním hovězím steakem, burgerem nebo rybou.

Jaký jiný sport bys rád zkusil profesionálně a proč?

C: Na jiné sporty talent nemám. Kromě hokeje jsem nic jiného nezkoušel. Rád sleduji MMA.

H: Jsem velký nadšenec motosportu, takže bych si rád vyzkoušel rally nebo třeba formule, fascinuje mě ta rychlost.

N: Hokej bych za jiný sport neměnil. Na ostatní sporty nejsem velký talent. Ale asi fotbal nebo cyklistiku. Ty rozhodně rád sleduju.

Co je pro tebe nejlepší odreagování?

C: Na odreagování si chodím zahrát s kluky nebo si pustím nějaký seriál.

H: Rád si chodím zahrát golf.

N: Asi jakýkoli čas strávený s přítelkyní, rodinou nebo kamarády.

Máš nějaký rituál před zápasem?

C: Dřív jsem měl hodně rituálů, ale zjistil jsem, že jsou k ničemu. Nejdůležitější pro mě je, že si udělám v den zápasu pohodu. To znamená, že se dobře najím a vyspím.

H: Žádný speciální rituál nemám. Jen si zavazuji vždy jako první levou brusli.

N: Míval jsem jich dost, byl jsem poměrně pověrčivý. Dnes už ale žádné nemám. Spíš nějaké věci dělám před každým zápasem stejně, ale je to spíš z důvodu, že mi to tak vyhovuje.

Každý brankář určitě sní o tom, že vstřelí gól. Už si se o to při zápase pokusil?

C: Samozřejmě bych dal rád gól. Zkoušel jsem to loni při zápase za juniorku proti Litvínovu, ale skončilo to na modré čáře. A navíc jsem z toho pak málem dostal branku. Od té doby jsem to nezkoušel.

H: Zatím jsem neměl příležitost, popravdě na to v zápase nemyslím. Určitě to někdy vyzkouším.

N: Zatím ne. K tomu se musí sejít spousta věcí.

O brankářích se říká, že jsou zvláštní a trochu mimo tým? Je to pravda? Máš teď jedinečnou možnost to vyvrátit.

C: Brankaři jsou celkově jiní. Být brankař a hráč v hokeji je za mě hodně odlišné. Když nás každý den trefí puk párkrát do hlavy, tak to je asi trochu znát. :-)

H: Je pravda, že máme v týmu trošku odlišnou roli. Je to takový individuální sport v kolektivním sportu. Ale myslím si, že většina brankářů jsou pohodoví a normální kluci.

N: Je pravda, že role brankaře je specifická. Nicméně si nemyslím, že já osobně nijak nevybočuji.

Kluci, díky za rozhovor.