Do Sokolova zavítal Robert Reichel
Do Sokolova dorazila hokejová hvězda. Do chodby sokolovského zimního stadionu vstoupil chlapík se síťovým vakem, hokejkou a bruslemi. Na ledě vynikal svou pracovitostí, přirozenou inteligencí a vůdcovskými schopnostmi.
„Kluci, já Vám nemůžu nijak radit, co máte a nemáte dělat, vy jste hotoví hokejisté, já nejsem už nic,“získává si hráče na svou stranu Robert Reichel, jen tak mimochodem olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a také útočník s devíti sty starty v NHL. Robert Reichel, trenérský kolega Karla Mlejnka u reprezentace, přijel do Sokolova, aby absolvoval s A-týmem tréninkovou jednotku a pak také trénink zaměřený na vhazování, ve kterých legendární centr vždy vynikal. „S Karlem Mlejnkem jsme se na repre akcích bavili, tak jsme k tomu nějak došli. Říkal jsem, že s tím nemám problém, že jestli bude potřebovat, tak sem zajedu a pomůžu jak s tréninkem, tak s buly,“říká skromně populární Albi.
A stejně skromně během několika hodin v Sokolově Robert Reichel vystupuje. Na ledě trénink sleduje, občas se zapojí slovem, ale cizí mu není ani úklid puků či jiná výpomoc. Hráči již mají za sebou tréninky na suchu a přítomní diváci s úžasem sledují, v jakém tempu trénink „pouze“ druholigového týmu probíhá. „Překvapil mě přístup hráčů k suché, předtréninkové přípravě. I když až takové překvapení to není, protože vím, jak Karel Mlejnek pracuje. Myslím si, že takto by se mělo pracovat i v jiných klubech a ne jen tady v Sokolově. Věřím, že pak by ten hokej posunul někam jinam, kdyby hráči již přišli připraveni na trénink. Člověk je pak nemusí zahřívat 10-15 minut na ledě. Takže toto mě překvapilo, že se to dělá ve druhé lize a je to pro mě takové milé překvapení,“ zaznívají slova chvály na práci v sokolovském klubu od jedné z největších osobností českého hokeje.
Robert Reichel v Sokolově samozřejmě nebyl poprvé. Sám zde v mládí nastupoval a následně do Sokolova jezdil i se synem. „Stadion je pořád stejný jako v dobách, kdy jsem sem jezdil s klukem nebo ještě hrál já. Trochu se snad změnila střecha, to je jiné. Ale jinak je to tady podobné,“vzpomíná Robert Reichel, který i při prohlídce stadionu zalitoval, že některé části vybavení zimáku by již zasloužili renovaci. Dále ale přidává i úsměvnou historku. „Pamatuji si, že když se zde chodilo na led, tak tu byli takoví fanoušci, kteří to brali hodně vážně. A dokonce jsem byl tady i svědkem toho, že se tu kdysi popral trenér s fanoušky. Takže vzpomínky určitě jsou,“ líčí s úsměvem jeden z hrdinů z Nagana.
Ten kromě prostředí prokázal znalost i současného kádru Baníku. „S Davidem Hruškou jsem se ráno bavil. Byl to výborný střelec, který v Litvínově dal snad 40 gólů za jednu sezonu a není zase o tolik mladší než já. Lukáše Mensatora znám z bojů proti Varům. Pepu Stříbrného znám hodně, s ním jsem pracoval v juniorce i v dorostu. Měl jsem ho i v reprezentační šestnáctce a letní přípravu s námi také napůl teď dělal. Takže toho znám hodně dobře. Stejně tak Honzu Bečváře. Znám ale i další kluky jako Tomáše Vracovského, který hrál dřív za Plzeň a byl šikovný. Pamatuji z Litvínova i Adama Rulíka. Vím ty jména a vím i jak pracují. A je jen dobře, že se vracejí do Sokolova, kde bydlí nebo bydlí ve Varech. Dál je to doplněno hráči z okolí a myslím si, že by to mohlo tady šlapat,“sype z rukávu jména ze sokolovské soupisky bývalý kapitán reprezentace.
Tomu patřila hlavní role především po skončení oficiální části tréninku, kdy Vojtěch Šik zaujal pozici čárového rozhodčího a Robert Reichel se ujal slova na téma vhazování. Pro jednoho z baníkovců to však nebyla rozhodně premiéra. „S Honzou Bečvářem jsem byl v Litvínově, když jsem tam trénoval a teď za mnou přišel i během sezony. Jen kvůli buly. Takže jsem ho trochu usměrnil i v tomhle, protože v tom měl velké nedostatky. Poměrně koukal, že i mladší dorostenci to hrají trochu jinak. Takže i v tom se ti kluci zlepší a pokud budou chtít to trénovat a zlepšovat se, tak to bude jen bonus pro ně,“ vypráví člen zlaté generace národního týmu. Hráči sokolovského áčka nejprve Robertovi Reichelovi ukázali, jakým způsobem buly hrají. Zde slavný útočník hráče opravoval, ukazoval jak zlepšit postoj, či čemu by se měli vyvarovat při práci s hokejkou. Možná trochu nerad bude na setkání vzpomínat Jakub Vrána, který pocítil na „svou kůži“, že i na buly se dá využít mnoha fint.
Hráče však Robert Reichel dokonale zaujal, svým kritickým, ale zároveň přátelským způsobem vyjadřování a chování. Na baníkovcích bylo znát, že rozhodně takové setkání je pro ně velkým přínosem a dozvěděli se spoustu novinek. Sám Robert Reichel přiznává, že se stále ještě učí. „Minulý měsíc jsem se vrátil z Ameriky a viděl jsem tam zase spoustu nových tréninkových věcí. A i buly se mění. Mluvil jsem s několika lidmi, kteří se na to specializují a říkali mi, že v NHL se teď buly hraje hodně backhandem, tedy silnou stranou, a je úplně jedno, jestli na levé nebo pravé straně. Mají to i percentuálně změřené, že buly se více vyhrávají tímto způsobem. To se hodně změnilo. Ale já chci hlavně klukům ukázat, jak si myslím, že by se to mělo hrát. Samozřejmě ale nejsem tady od toho, abych je předělával, to určitě ne. Chci jim dát jen trochu jiný impulz a náhled na to jak se to hraje,“ popisuje svou účast na tréninku Robert Reichel.
Sokolovský klub má ve svém středu hodně mladých hráčů, kteří mají ambice hrát vyšší soutěž. A právě pevné zdraví a postup do první ligy popřál Robert Reichel sokolovským hokejistům při rozloučení. Navíc slíbil, že jim bude v play-off fandit. Sám se i vyjádřil k nasazování mladých hráčů ve vyšších soutěžích. „Myslím si, že se momentálně v extralize málo zapojují. Ale na druhou stranu, ti hráči by tam neměli chodit zadarmo. Měli by na sobě pracovat. A pokud na sobě budou pracovat, tak by tu šanci měli dostat. Ale dostat ji vedle hráče, který je zkušený a pak to má smysl. Pokud bude ve třetí, čtvrté lajně bude hrát 3-4 minuty, tak ať raději hraje v nižší soutěži, kde se může vyhrát,“ říká Robert Reichel a pokračuje. „S nasazováním hráčů je problém. A projevuje se to i v nominacích. Těch mladých hráčů, kteří hrají víc, tak těch je málo. Víme, že hodně těch mladších hráčů odešlo do zámoří, kde je problém, že na ně si sáhnout nemůžeme, ale otevřelo se to pro další kategorii, která by tam mohla skočit, ale bohužel se to neděje,“ postesknul si asistent reprezentačního trenéra.
Návštěva Roberta Reichla v Sokolově však rozhodně splnila účel. Své si z tréninku odnesli i starší hráči, včetně kapitána sokolovského týmu a hráče s extraligovými starty Tomáše Rohana. „Zajel k nám do Sokolova kvůli buly jak v obranném, tak útočném pásmu. Celý život hrál Robert Reichel centra, má okolo tisíce startů v NHL, obrovské zkušenosti a to co nám ukázal, to mělo obrovský přínos. Abych se přiznal, tak já jsem dřív buly nějak extra neřešil. Postavil jsem se, samozřejmě jsem ji chtěl vždycky vyhrát, ale nijak jsem to nestudoval. Ale Alby nám dal 4-5 rad. A určitě si k srdci vezmu všechny,“ říká směrem k tréninku Tomáš Rohan.
Sokolov navštívila hvězda. Avšak člověk, bez hvězdných manýrů. Robert Reichel i v Sokolově ukázal, že je to především člověk ve skvělé kondici, který po skončení své aktivní hráčské kariéry ani o krok neustoupil z toho, co ho vždy zdobilo. I nadále platí rovnice. Albi = pracovitost.
