K. Reichel: Hokej musí děti hlavně bavit.

Dnes, v pondělí 22.7. zahájí hokejisté Baníku finální přípravu před novou, již prvoligovou sezonou. A-tým však čeká ještě suchá příprava. Ale již v červnu byli Baníkovci na ledě. Letního try-outu se zúčastnil i Kristián Reichel, mládežnický reprezentant, který v uplynulé sezoně nastupoval v zámořské AHL. (Rozhovor vznikal dne 10. 6. 2019).

Kristiáne, jak jste se k try-outu s Baníkem dostal?

Zeptal jsem se Karla Mlejnka, jestli bych mohl s Baníkem potrénovat pro zpestření letní přípravy a jít s klukama na led, kde jsem měsíc a půl nebyl. Takže to beru jako dobrou přípravu do sezony.

Jaké byla tréninková jednotka v netradiční červnový termín?

Byla těžká jako každá první. Bylo hodně bruslení a hodně jsme byli v předklonu. Je to něco jiného než běhání a posilovna, ale myslím, že zítra to bude lepší. Myslím, že kluci se zapracují a budou dobře hrát.

V NHL jsou try-outy běžnou záležitostí. Jsou v nich nějaké rozdíly?

Je to vesměs stejné. Začíná se tam ale v září-říjnu, kdy je to trochu v jiném tempu, protože každý už je na ledě nějakou dobu. Ale vesměs je to stejné. Každý se snaží vybojovat místo v týmu a odevzdat maximum.

Co Vám dvě sezony v zámoří daly hokejově?

Dalo mi to hlavně zkušenosti. Hokejově mě to posunulo, jak herně, tak i hlavou. Je to těžké na psychiku, především v AHL, kde s vámi nepářou. Někdy děláte body, ale druhý zápas nehrajete a čekají, jak zareagujete, jestli budete otrávený nebo jestli to přijmete a budete makat. Takže bych řekl, že psychikou jsou tam kluci trochu jinde, všichni tam makají, dřou a každý se chce dostat do NHL. Ale musím říct, že v Česku jsou také dobří hokejisté a rozdíl není v trénování, ale v tom, jakou mají morálku a jak chtějí na sobě pracovat.

Jaké změny Vám nastaly v osobním životě?

Kultura je jiná, jídlo také. Trvá, než si člověk zvykne. Najednou je bez rodičů a musí se postarat sám o sebe, uvařit si, dobře se najíst, vyprat si prádlo. Ale jak si člověk zvykne, tak si řekne, že i tak to jde a může se sám o sebe postarat.

Měl byste druhým rokem působit v AHL, co od nové sezony očekáváte?

Já doufám, že dostanu víc prostoru, větší roli v týmu i více času na ledě. Minulým rokem jsem byl v AHL nováčkem a ten rok je znát. Jste brán pořád jako nováček, dostáváte to sežrat a nehrajete třeba ke konci zápasů. Zkouší si vás vychovat. Já doufám, že se vypracuju a bude to jen lepší.

Vy jste anglicky uměl ještě před odchodem do zámoří, ale jak moc je cizí jazyk v hokeji důležitý?

Angličtina jeden z nejdůležitějších bodů vůbec. Pomůže, když člověk umí jazyk, přijde do Ameriky a rozumí tomu, co trenér chce nebo se domluví s hráči. Je to pak mnohem lehčí, než když tam přijdete a jazyk vůbec neumíte. Když se jazyk teprve musíte naučit, tak pak je těžké se poznat s klukama, zasmát se nebo trenérovi vyhovět. Takže doporučuji pracovat na druhém jazyku.

Co byste závěrem mladým hokejistům poradil?

Děti to musí hlavně bavit a mít z toho radost, jinak to nemá cenu. Jestli to dělám kvůli taťkovi nebo mamce, tak to můžu zabalit rovnou. Musím to dělat, protože to chci někam dotáhnout nebo se chci někam posunout. Ale odhodlání, talent a píle sama o sobě nestačí. Je to o tvrdé práci. Každý nějaký talent má, každý hokej hrát umí, ale je to o detailech.